Svatý Martin se narodil roku 316 našeho letopočtu do rodiny pohanského římského důstojníka v římské provincii na území dnešního Maďarska. Vlastním jménem Martin Tourský. Na přání otce se již v patnácti letech stal vojákem, kterým byl do svých přibližně třiceti let, než dosáhl důstojnického postu.

K Martinovi se váže hned několik legend. První z nich vypráví o polonahém žebrákovi, který prosil o almužnu. Potkali se jedné temné zvláště chladné noci. Martin peníze neměl, ale žebráka ochránil alespoň před chladem. Rozetnul svůj plášť na dvě poloviny a podělil se o něj s žebrákem. V noci se pak Martinovi zjevil Kristus oblečený do darované poloviny pláště.  Následkem tohoto zjevení se v roce 339 nechal Martin pokřtít a rozhodl se zasvětit svůj život Bohu. Ve svých 56 letech v roce 372 přijal v Tours biskupský stolec. I po svém jmenováním biskupem žil dál jako mnich v chatrči u řeky Loiry, kde se dnes nachází opatství Marmoutier. Martin zemřel ve svých 81 letech roku 397.

Ke svátku sv. Martina tradičně patří vypečená husa, se kterou ho pojí další legenda. Husy měly Martina rušit štěbetáním při jeho kázání. Aby více Martina nerušily, končí svůj život na pekáčích. Další legenda vypráví, že Martin se před volbou biskupem skrýval v chlívku mezi husami. Avšak ty ho měly svým štěbetáním prozradit.

Sv. Martin je patronem vojáků a dragounů, koní a jejich jezdců, domácích zvířat, především hus. Samozřejmě je patronem vinařů, dále krejčích, mlynářů a spousty dalších.

Svatomartinské posvícení je oslavou končícího podzimu a nadcházející zimy. Sedláci dokončili své práce, čeledníkům často končila dojednaná služba. Dostávali svůj plat a domlouvali se se sedláky na příští rok, případně se hledala pro nadcházející rok služba jiná. V době posvícení se konaly trhy s výrobky, plody zahrad a dobytkem. Vinaři otevírali první sudy s novými mladými víny. Často se konaly různé zábavy a veselice.