Tak především jde o to, že dnešní váleční technika a počítače jsou kamarádi a jeden bez druhého nedá ránu. Ty doby, kdy se někde odehrála bitva a několik kilometrů dále o tom ani pořádně nevěděli jsou nenávratně ty tam. Nyní se válčí všude a odnášejí to nevinní široko daleko. Dík počítačům. No, ony za to vlastně nemohou, protože neudělají to, co je nenaučí člověk, co jim prostě nenaprogramuje. I když ty moderní, co se učí samy. Každý počítač má dvě paměti. Je to ROM, ne cikán, to je zkratka a RAM. Ta první znamená Read-Only Memory. Je to paměť nevolatilní.

Pokud nevíte, co to je, tak to znamená, že není závislá na napájení. Je také určena pouze ke čtení. Tato nás však zajímat moc nebude, neb už se dnes víceméně nepoužívá. Dříve z ní například počítače zaváděly z BIOSu systém. Pro nás, a to i jako spotřebitele je důležitější RAM paměť. Když někdo řekne, že má lepší počítač, protože má více RAM, může mít pravdu. Rozhodně je fakt, že čím více této paměti, tím je počítač rychlejší.  Jak je „to“ veliké? V počítači je to malá podlouhlá destička a její velikost je asi deset centimetrů na dva. To je velikost fyzická, tedy na milimetry. Velikost obsahu je již zcela o něčem jiném. Dnešní počítače mají většinou čtyři gigabajty.

Ty slouží ke klasické a nenáročné práci, například v kanceláři. Zvládnou k tomu přehrát hudbu a někdy i méně kvalitní film. Do domácností vhodná věc, ale přece jen jde již hůře sehnat, protože většina těch nových má již osm giga. Zde je pak již výkon stroje o něco vyšší a zvládne hravě více věcí. Ale nejmodernější hry nebo videa ve vysokém rozlišení se zde budou sekat. Tady na tyto věci je dobré mít RAM šestnáct a třiceti dvěma nemůžete nic pokazit. RAM je vlastně paměť volatilní, tedy, jakmile vypnete počítač, paměť se vymaže. Ne, to je samozřejmě hloupost, v počítači máte malou baterii, která RAM napájí i při vypnutí stroje.  Představte si, kdyby se pořád mazala, to bylo legrace.